8.10.17 Holkám jsme slibovali překvápko, tak dnes ho dostaly, jen nejspíš zatím neví, jestli mají být rády nebo ne. Dnes k nim totiž přibyla nová společnice, jak jinak než opět z chovatelské stanice Inventum. Jmenuje se Henessie a je to neteř Elionky.

Nessie, trenink na kůži s bratry Hexadragonem a Hastingsem u chovatelky:

28.8.17 Prázdniny pomalu končí. Holky začaly tuto sezonu háráním, takže nějak nebyla možnost zúčastnit se nějakých závodů. Ale nezahálely Poprvé třeba viděly moře a taky se proběhly v krásném Českosaském Švýcarsku. Když to vypadalo, že už dost natrénovaly, vydali jsme se na první letošní dosti do Mladé Boleslavi. Tina jen trénovala, Ela běžela v kategorii Feny XL - byl to totiž jediný váhový dostih na našem území v roce. Elionka si odnesla nejen čtvrté místo, ale i výron prstu, takže opět stopka na nejméně 6 týdnů  . A Tina začala opět hárat ...  

Tak to nějak vypadá, že letos asi zazimujeme a správně připravíme holky na podzimní překvápko

15.6.17 Všechno nejlepší a pořád stejně dobrou náladu!

12.6.17 Naše holky si vyzkoušely novou aktivitu. Cvičení na míčích. Musíme to ještě vypilovat, obzvlášť paní opatrná Tina.

20.4.17 Elion dnes slaví čtvrté narozeniny, takže všechno nejlepší a hodně zdraví a to stejné i všem sourozencům z E vrhu Inventum

17.4.17 Volný velikonoční den, tak vzhůru ztéci nějaký ten hrad Tentokrát padl los na hrad  Templštejn

Cesta to byla lehce dobrodružná, větší úsilí dalo samotné vymotání se z obklíčeného Brna, protože tu probíhal půlmaraton a všude byly zábrany. Nicméně se zadařilo. Cesta k hradu - na jedno auto - byla též dobrodružná, ale řidiči se překonávali a bezpečně si všichni vyhli. Před posledním mostkem nám došel dech a raději jsme auto zahodili u brodu a tajně doufali, že se svojí vahou nepropadne a nebudeme muset hledat traktor k vyproštění.

No a potom nastal výstup hodný kamzíků, neboť na samotný hrad nevede značka, tudíž ani pohodlná cesta. Kopec kolmý a kolmější . Psi ale byli ve svém živlu a hravě si s kameny poradili, dokonce i jedenáctiletá greyka Sandy. Zřícenina sama o sobě stojí za prohlídku a můžeme jen doporučit. Pak následoval kolmý sešup dolů a výšlap na vyhlídky protějšího kopce. Kilometrově nic moc, ale výškově se musíme pochválit.

16.4.17

Zajímavý článek o tom, kde se bere energie u psů v zátěži, převzato z https://www.nativia-pet.cz/cs/

Od té doby, co pes doprovází člověka na jeho cestě životem, začal být využíván k práci a obveselení svého pána. Původně hlídal jeho stáda a obydlí, doprovázel ho na lovu nebo tahal saně s nákladem. V dnešní době navíc pomáhá nevidomým, je nasazován v záchranných akcích, využíván policií a armádou k ochraně nebo vyhledávání drog a v neposlední řadě pro svého pána, a někdy i s ním, závodí. Všichni takto pracující psi mají jiné nároky na výživu než jejich kolegové, kteří doma jenom zahřívají gauč.

Aby tělo mohlo podávat výkon, potřebuje k tomu energii. A tady nám příroda opět ukazuje svoji dokonalost. To, čeho se motorističtí nadšenci dočkali teprve nedávno – hybridního pohonu svých automobilů, funguje v živočišném těle zcela samozřejmě. Automobil na hybridní pohon je takový, který k rozjezdu a pomalé jízdě využívá elektromotor a energii z baterie a při vyšší rychlosti a na větší vzdálenosti přepne na spalovací motor. Tím snižuje celkovou spotřebu energie. 

A jak to tedy funguje v těle? Oním motorem jsou svalová vlákna a zdrojů energie je hned několik. Zpočátku výkonu jsou využívány látky, které se nacházejí přímo ve svalu – adenosintrifosfát (ATP) a kreatinfosfát. Jsou k dispozici okamžitě, ale velmi brzy se vyčerpají. Při maximální zátěži vydrží jen na několik vteřin. Potom přichází na řadu sacharidy – glukóza a glykogen. Glykogen je složen z mnoha jednotek glukózy a tak představuje její zásobárnu v těle. A štěpením (spalováním) glukózy se uvolňuje energie (ATP). Takto tělo funguje např. při závodech chrtů. Pes je schopen vyvinout maximální rychlost až 60 km/h, ale udrží ji jen po dobu cca 30 – 40 vteřin. Vše se odehrává bez využití kyslíku a z glukózy v tom případě vzniká kyselina mléčná, která se hromadí ve svalech. Když její množství přesáhne určitou hranici, dostaví se pocit únavy, pálení a ztvrdnutí svalů a pes potom musí zpomalit, případně zastavit. Na rozdíl od právě popsané anaerobní sprinterské zátěže, je druhým extrémem aerobní vytrvalecká zátěž, typická pro saňové psy. Nasazení není v tomto případě maximální, zato trvá velmi dlouho. Začátek „výroby“ energie je stejný, avšak glukóza se štěpí za přítomnosti kyslíku a kyselina mléčná se tak nevytváří a ve svalech nehromadí. Zásoby glykogenu v těle jsou také omezené a po několika minutách tělo začíná využívat poslední zdroj energie – tuky, resp. mastné kyseliny, ze kterých jsou tuky sestaveny. Mastné kyseliny se postupně stávají rozhodujícím zdrojem energie a podle délky zátěže se podílejí na tvorbě energie ze 70 – 90%. Tělo si tak stále zachovává určité množství glykogenu ve svalech, které používá při náhlém zvýšení zátěže – např. prudké stoupání, nebo závěrečný finiš.

Dosud jsme nezmínili bílkoviny. To proto, že jsou nejméně vhodným zdrojem energie a tělo je využívá jen v případě nouze, když nemá dostatek cukrů a tuků. Bílkoviny nemohou být v těle skladovány do zásoby, jejich přeměna na energii je neefektivní a vzniká při ní amoniak. Amoniak působí v těle jako jed, proto musí být rychle přeměněn a odveden močí z těla. To však neznamená, že by tělo bílkoviny nepotřebovalo, právě naopak. Při tréninku dochází k nárůstu svalové hmoty a k postupným fyziologickým změnám, které zaručují lepší přívod kyslíku a živin k pracujícím svalům. Zvětšuje se množství krve a počet červených krvinek, hustota sítě vlásečnic, objem mitochondrií (to jsou vlastně buněčné „elektrárny“) a také aktivita a množství trávicích enzymů. Z toho plyne, že se vzrůstající opakovanou zátěží (trénink a závody), roste i potřeba bílkovin. Důležité je poskytnout psovi právě takové množství bílkovin, které je nutné k růstu a obnově tkání. Jejich nadbytek, ale i nedostatek výkon snižuje.
V úvodu jsem zmínil potřebu energie pro svalovou práci. Jednalo se o energii z vnitřních zdrojů a ty je potřeba doplňovat krmivem. Celková denní spotřeba energie závisí na tělesné hmotnosti, intenzitě a délce zátěže a také na podmínkách prostředí, ve kterém se pes pohybuje. Typický saňový pes v letním období je většinou udržován v kondici jen lehkým tréninkem, a potřebuje cca 800 kilokalorií denně. Náročné období závodní přípravy, dlouhé tratě závodů a teplota pod bodem mrazu mohou znamenat, že stejný pes bude v tomto období potřebovat až 10 000 kilokalorií denně. Takovou dávku energie mu poskytne jen vhodně zvolené krmivo. Prvořadým požadavkem je vysoká stravitelnost použitých surovin a vyváženost živin vzhledem k obsahu energie. Pes musí získat potřebnou energii v takovém množství krmiva, které je fakticky schopen sežrat a strávit. Ideálním zdrojem energie jsou v tomto případě tuky – poskytují ji v koncentrované formě a významně přispívají k chutnosti celkové krmné dávky.
Podle stupně a doby trvání aktivity a v závislosti na okolní teplotě také výrazně stoupá potřeba vody. Běžná denní spotřeba vody je 35 – 50 ml na kilogram tělesné hmotnosti, ale při dlouhodobém zatížení se zvyšuje tři až pětkrát. Je to způsobeno zvýšenou tvorbou moči, protože ledviny musí odvádět z těla větší množství zplodin metabolismu. V průběhu dlouhých závodů by vody měla být pravidelně doplňována, aby nedošlo k dehydrataci organismu. Pes potom není schopen udržet svoji tělesnou teplotu a výkonnost silně klesá, protože musí být více tepla odváděno povrchem těla, což je na úkor prokrvování namáhaných svalů. Spolu s vodou je vhodné doplňovat i elektrolyty, hlavně sodík, který v moči odchází z těla.
V literatuře se uvádí, že správně sestavené krmivo pro saňové psy v období vysoké zátěže by mělo obsahovat více než 4500 kilokalorií metabolizovatelné energie v jednom kilogramu a následující poměr zdrojů energie: 53% energie z tuků, 32% energie z bílkovin a 15% energie ze sacharidů. Denní krmná dávka by měla být rozdělena na několik částí. Největší část krmiva pes dostane po vykonané práci, aby měl dostatek času na jeho strávení. Během přestávek při výkonu je vhodné psa napájet, případně také použít pamlsky s s vysokým obsahem tuku a bílkovin. V průběhu přípravného a závodního období je dobré podávat přípravky nebo krmivo obsahující L-karnitin, který se účastní při transportu a přeměně mastných kyselin na energii a může významně přispět k oddálení nástupu únavy svalů a urychlení regenerace po výkonu. Rovněž lze doporučit doplněk chondroitinsulfátu a glukosaminu – živin potřebných k obnově kloubních chrupavek.
I když typ zátěže dostihových psů je výrazně odlišný od zátěže saňových psů, také jejich krmivo by mělo být energeticky koncentrované a snadno stravitelné, aby příjem krmiva nemusel být příliš vysoký. Energie z tuků by měla tvořit 42%, z bílkovin 31% a ze sacharidů 27%. Při obou typech zátěže lze také s úspěchem použít metodu převzatou od lidských atletů, kdy je zvířeti bezprostředně po skončení zátěže podáváno krmivo nebo nápoj bohatý na snadno stravitelné sacharidy. Tělo pak uloží ve svalech více glykogenu, než je obvyklé. Touto dietní manipulací lze zvýšit vytrvalost a sílu, která je na jeho množství ve svalech přímo závislá.
Přísun čerstvé vody a vyvážené stravy je základní podmínkou k dosažení odpovídajících výkonů. U pracovně a sportovně využívaných psů se jakékoli nedostatky ve výživě projeví daleko rychleji a výrazněji než u psů v běžné zátěži, zvyšuje se náchylnost zvířete k úrazu, ztěžuje a omezuje jeho výkon a zkracuje aktivní věk jeho života.

Za tým Nativia
Ing. Jan Jirásek

9.4.17 Přírodě se poručit nedá. Ela si právě odhárala svůj měsíc, takže s přípravou na dostihy jsme opět na startovní čáře. Zatím jen utužujeme kondici (hlavně psychickou) a někteří posilují, například sprinty s polenem

25.1.2017 Český (nejen) dostihový kalendář perfektně zpracovaný na stránkách chovatelské stanice Fancy That 

15.1.2017

Začal další rok  a konečně jednou je taky pořádná zima! Tina stihla odhárat, Ela se nepřidala, tak jsme tak nějak začali přípravu na další dostihový rok. No přípravu .... spíš to zatím vypadá jako bláznivé lítání s psími kamarády